Ubytování Černý Důl - Krkonoše

Městys Černý Důl leží v údolí potoka Čisté na úpatí Krkonoš 6,5 km východně od Vrchlabí ve výšce 684 m. n. m. Název vznikl patrně díky poloze uprostřed hlubokých černých lesů. Městys se stával z několika částí, z městyse Černý Důl, obce Nová Ves a tzv. III. horského dílu, což bylo uskupení horských bud ­ Bobí, Böhnischovy, Hrnčířské, Liščí a Spieglovy boudy, zvané také Na Zrcadle. Nejstarším dílem byla Nová Ves, první zmínka o ní pochází již z roku 1489. Byla to ves lánového typu rozložená na obou březích potoka Čisté. Vznik Černého Dolu souvisí s počátky těžby rud v Krkonoších. Už v roce 1383 jsou uváděny počátky těžby železné rudy v údolí okolo potoka Čisté, které prováděli majitelé Kryštof Gendorf z Gendorfu Hostinného páni z Turgova. V těžbě pak pokračoval počátkem 16. století i majitel vrchlabského panství Jan Tetour z Tetova. V roce 1533 od něj získal panství Kryštof Gendorf z Gendorfu. Realizoval velkorysé plány těžby zlata, stříbra a železné rudy v Krkonoších. Získal pro Novou Ves a Lánov od Ferdinanda I. rozsáhlé horní privilegium, které obcím umožňovalo vařit a čepovat pivo, provozovat řemesla a konat týdenní trh. Nedaleko Nové Vsi pak vznikla osada, podle jednoho z dolů nazývaná Gottes Hilf (Pomoc boží). V roce 1556 byla postavena kaple, která měla stejný název. Roku 1563 zemřel Gendorf bez mužského dědice a o jeho majetek se rozdělily jeho dcery. Již v roce 1561 však Gendorf přepsal panství Vrchlabí na svou druhorozenou dceru Eustachii, manželku bývalého kancléře lehnického knížectví Zikmunda Bocka z Hermstorfu. Právě Eustachie v roce 1564 povyšuje osadu Gotteshilf na městečko s novým názvem Černý Důl a dává mu hornické svobody. → více

informace jsou čerpány z oficiálních web stránek jednotlivýh měst a obcí